Den devět

Vstávačka v 6:30, odjezd z bytu o půl hodiny později. Na dnešek byly zosnovány velké plány. Chceme vylézt nejvyšší horu Atlasu do výšky 4167m. Dojedeme do bodu A, kde si půjčíme výbavu – zimní bundu, kalhoty, boty, rukavice, mačky. Zaparkujeme v bodě B(cca 2100m n.m.), odkud jdeme 4:30hod na chatu do bodu C (3207m n.m.), kde přenocujeme.

Dacie zaparkována a můžem vyrazit
Dacie zaparkována a můžem vyrazit

Teď ležim na chatě a je devět hodin večer. Zrovna zhasly světla, protože se tu na noc vypíná elektrický generátor.

Koně někdo poslal dolu samotnýho.
Koně někdo poslal dolu samotnýho.

Dnešní výšlap, kdy jsme během 9,5km vystoupali 1200 výškových metrů, jsem ustál v pohodě. Trochu jsem se toho bál, protože mam fest rozjetou rýmu. Zvolili jsme pomalejší tempo, abychom se moc neunavili. Naštěstí jsme si to mohli dovolit, protože jsme vyrazili hned brzo ráno. K večeři byl kuřecí tažín bez chuti s polévkou bez chuti. Trochu jsme pozevlili v jediné místnosti, kde se topilo v kamnech. A hurá na kutě.

Spíme na chatě uprostřed a zítra míříme na Toubkal.
Spíme na chatě uprostřed a zítra míříme na Toubkal.

Zítřek bude hodně náročný. Čeká nás poslední etapa výstupu – 900 výškových metrů na 4km chůze. Z části zmrzlý nebo zasněžený povrch. Všichni máme mačky a cepín máme do dvojice. Prý bychom to měli zvládnout za 4 hodiny. Tam si uděláme fotku a dalších 5 hodin budeme sestupovat celou trasu zpátky k autu.

Držte mi na zítra palce, ať tam v pučenejch hadrech neumrznu.

Chladnou dobrou!